Asamirův pokoj

(Asi už vím, proč tu byl s tím časákem )

*Jakmile Aimi zamává, schovám se na Hokageho* No teda, dneska jsem asi kanec, jo!*Chválím sám sebe za Hokagem, než si sedne* A kam si má *Než to dořeknu, napadlo mě, že bych mohl jít a sednout si do kouta, koneckonců byl jsem zvyklý z dětství*

(Jo Maňásku byli tu s tím časákem na tu firmu jak máš premio. předplatný máš si skočit na poštu :3 )

Já jsem Aimi...těší mně *usměje se*

Dobrý.. *řeknu, po té vyčtu s Asamir. očích, že mě tu vidí nerad, hned na to zareaguji na Asamira* Co by.. Jak se máš?  Něco novýho o těch dvouch nukeninech? *optám se ze smíchem, přitom se kouknu na Akumu* Hej já nejsem žádná skála... *řeknu otravně*

To je nuda, nejradši bych už šel, proč si dospělý tak dlouho povídají *říkám si v hlavě a sedím v rohu*

*zvedne se a jde za Akumou* Ahoj...já jsem Aimi a ty? *přátelsky se usměje*

Emm.. Hmm.. *projevím* Sukničkář jako vždycky.. mění to jako oblečení.. *myslím si ve své hlavě*

*hýbnu rameny* Hmm..

Už prosím jděte.. Uloží Aimi do postele a lehne si za ní

Dobře, nashledanou.*Odcházím*

*cvrknu ho do čela*


 Tak zdar*řeknu a zmizím*

*když ji vezme tak se na něj vražedně podívá a pak jen leží v posteli a kroutí hlavou*

Nespala... *vyplázne na něj jazyk*

J..Jak to? Obejme jí

Nemohla jsem usnout...*lehce se usměje a zívne*

Rozkaz pane...*řekne a zasměje se chvilku na to usne lehkým spánkem*

*ve spánku se usmívá*