Ulice Iwagakure

Ve dne velmi rušná, naopak ale dobrýá na půlnoční procházku

*zjevím se v jedné temné uličce a zalezu do rohu, držím si břicho v kterém mám 5malích direk* K-soo!

*Ešte skoro v polospánku mierim ulicou a ani neviem kam. Nevykračujem si, dalo by sa povedať, že sa šuchtám pomalým tempom, pričom si stále pretieram rozospaté oči*

*obvazy z rukou, i když celími od krve obvážu zraněné břicho a pomalím krokem mířím domu, v tom do tebe narazím* Ém ... *vytřeštím oči* Gomenasai *řeknu a levou rukou si přidržím masku*

*náraz zaregistrujem, až keď ma to mierne od teba odhodí* huh? nevidíš, alebo čo? *poviem trochu podráždene, lebo ešte napoly spím a stále sa nedokážem prebrať* sáákra.. *zvolám, keď si všimnem, že mám na šaták menší fľak od krvi. V tom mi to dojde* si ranený?

Nic vážného ... *řeknu a znova si přidržím masku*

Určite?.. *pozriem sa na flak* no.. keď to teda hovoríš. Ale asi vieš, čo robíš.. *potom ukážem prstom na flak, ktorý si mi zanechal na oblečení a dvihnem hlavu smerom k tebe* toto mi vyperieš

ÉÉm ... Gomenasai .. *podrbu se na vlasech* To jsem nechtěl

Ja viem, že si nechcel, ale aj tak to vypereš.. Ja na to teraz nemám čas *vyzlečiem si zelené predĺžené tričko, pod ktorým je ešte sieťkované tielko a tričko hodím tvojím smerom*

Ééé *chytnu ho* A jak tě mám pak najít??

*popravím si tielko a hneď na to si poškriabem zápästie* Nooo.. *rozmýšľam, že by som mu urobila krvnú značku na krku, ale tú myšlienku rýchlo zaženiem preč, keď sa jazykom dotknem jedného zo svojich tesáčikov* robíš pre Tsuchikage, nie?

Nó .. to ano, ale .. *zamyslím se*

Tak sa jej opýtaj na meno Namine Hoshitaji *v podstate sa predstavím*

Jenže ... ona tam věčně není a já mám svích starostí až dost .... takže si tu asi budeš muset vyprat sama ... *posledních pár slov řeknu trochu tišeji aby si se nenaštvala*

Čože? Ona tam neni? Som mala namierené k nej.. Supeer.. *začnem sa trošku rozčuľovať a vezmem si od teba tričko* tak si to vyperem sama, ale ty mi za to niečo dlžíš

Hmph ... *zabručím* Ale co?

To si ešte rozmyslím.. Alebo si nevyrhni niečo ty, mne je jedno.. *skúmam svoje tričko a rozhodujem sa, ako by bolo najlepšie ho vyprať*

Co kdybych tě někam pozval? *usměju se pod maskou*

Jooo.. noo.. Alebo teraz je obed, takže mi môžeš navariť.. Čo ty na to?.. A ja to zatial vyperiem.. *navrhnem a prehodím si tričko cez plece a čakám na tvoju reakciu*

ÉÉ, já a vařit? *vykulím oči* No .. skusit to můžu, ale nezaručuju že to bude k jídlu.

Tak sa budeš snažiť.. Inak ma pozveš nie len na obed, ale aj večeru.. *usmejem sa pri predstave chutného jedla*

ÉÉ .. do-bře ... *pokroutím hlavou*

Fajn, som rada, že sme sa dohodli.. Tak poď za mnou *vydám sa smerom k môjmu domu*

É .. *chvíly stojím na místě jak socha, po chvíly se ale rozeběhnu za tebou* Počkééj *zakřičím*

*Jde směrem do Tsuchikage budovy*